Trestní stíhání za výmalbu dětských pokojíčků

Někdy vám zůstává rozum stát nad tím, co všechno policie stíhá jako trestný čin. Do top 3 rozhodně řadím aktuální obvinění jedné mojí klientky – malířky dětských pokojíčků. Byla obviněná z porušování autorského práva.

Většinu trestních oznámení za porušování autorského práva podle mých zkušeností podává Česká protipirátská unie. Zpravidla zjistí, že někde na internetu jsou k dispozici nějaké filmy, tak podá trestní oznámení. Pak vymyslí nějakou zcela absurdní částku jako škodu a požaduje ji po pachateli. Policie a justice je tak zneužívána k soukromému byznysu. Místo, aby si údajně poškozený nositel autorského práva za svoje peníze u civilního soudu řešil své soukromé nároky, tak je za naše společné peníze řeší policie a justice v trestním řízení. Ústavní soud sice před cca dvaceti lety judikoval, že takový postup je zakázaný, nicméně policie ani justice se toho moc nedrží.

Tento příběh je ale výjimečný. Vůbec totiž nezačíná trestním oznámením nějaké zájmové vymahačské organizace. Začíná anonymním oznámením kohosi, kdo se vydával za moji klientku. Předstíral, že klientka píše policii a udává sama sebe, že páchá trestnou činnost. Ta měla spočívat v tom, že klientka v sedmadvaceti případech namalovala postavičky z večerníčků do dětských pokojíčků. Pak sama sebe napráskala na policii, že to je určitě trestné, tak je třeba, aby ji policie začala stíhat. A tak se stalo. Policie tuto anonymní výzvu vyslyšela a obvinila klientku z porušení autorského práva. A policisté pracovali opravdu usilovně. Skoro rok se snažili kontaktovat majitele autorských práv kreseb večerníčků, zda se přihlašují s návrhem na náhradu škody za to, že jejich postavičky jsou (dle policie nezákonně) nakresleny v soukromých dětských pokojíčcích. Moc se to policii nedařilo. Některým autorům se to zdálo tak absurdní, že ani neodpověděli, nebo nad tím mávli rukou, že nic nechtějí. Našla se ale jistá společnost, která tvrdí, že má autorská práva (zatím jsme žádnou licenční smlouvu neviděli) od jednoho autora. Škodu tato společnost vyčíslila na cca 35.000,-Kč za použití postavy v jednom dětském pokojíčku. Bezva. Opravdu obvyklá odměna. Osobně jsem o nikom neslyšel, že by za použití Víly Amálky nebo Makové panenky v pokojíčku dal, nebo byl ochoten dát, 35.000,- Kč. Policie asi má zřejmě svoje dobře placené informátory, kteří si takový luxus dovolit mohou.

Fascinující na celé věci je rovněž to, že porušení práva spatřuje policie i v obrázcích, které však jsou autorskoprávně volné. Není totiž možno jakéhokoli lva považovat zrovna za Alexe z Madagaskaru. Ale o tom se budeme bavit u soudu. Docela se na to těším, ale policie věc zdržuje již 14 měsíců a stále ji k soudu neposlala. Těším se na diskusi o tom, zda je možné užití díla pro soukromou potřebu v dětském pokojíčku považovat za volné užití. Nebo je to tak něco neodpustitelného, co musíme řešit nekompromisně prostřednictvím trestní represe. Předpokládám, že celou věc dotáhne státní zástupce k soudu a navrhne klientce pořádný trest odnětí svobody, protože před takovým jednáním je třeba společnost opravdu chránit.

Je vidět, že jsme opravdu bohatá společnost, když máme potřebu řešit takové věci a kriminalizovat malování pohádkových postaviček do dětských pokojíčků. Uvidíme, jestli nastalá situace v souvislosti s virovou pandemií tento postoj změní a policie a státní zastupitelství bude mít důležitější věci na starosti, než prostřednictvím trestní represe vychovávat neposlušné malířky dětských pokojíčků.

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT