Soumrak právního státu při odůvodňování rozhodnutí Ministerstvem zdravotnictví

Zprávou včerejšího dne bylo, že Nejvyšší správní soud zrušil opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů v uzavřených veřejných prostorách. Žalobcem byl astmatik, který tvrdil, že se mu v respirátoru špatně dýchá. Jeho nošení mu způsobuje zdravotní problémy a měl v tomto ohledu i potvrzení od lékaře.

Nejvyšší správní soud opatření zrušil pro nedostatek důvodů. Bylo totiž vydáno podle pandemického zákona, a proto musí být řádně odůvodněno. NSS uvádí, že z citovaného ustanovení pandemického zákona vyplývá, že odůvodnění mimořádného opatření musí obsahovat mj. následující tři části: 1) aktuální analýzu epidemické situace onemocnění covid-19, 2) konkrétní míru rizika spojenou s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami, 3) přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob, tedy tzv. test proporcionality.

Odůvodnění sice opatření obsahovalo, ale v podstatě se vůbec nevěnovalo problémům, na které upozorňoval navrhovatel.  NSS uvedl, že odůvodnění mimořádného opatření by mělo také jasně uvést, proč není možná individuální výjimka z nošení ochranných prostředků v závažných případech z důvodu lékařem diagnostikované kontraindikace k jejich nošení. Tedy odůvodnění neobsahovalo vůbec. Další problém byl, že v ostatních částech odůvodnění bylo poukazováno na nějaké vědecké studie. Nicméně žádné konkrétní studie předloženy nebyly. Můžete se na to dívat jako na neobratnost nebo záměr.  Uvidíme, jestli bude naše bdělé státní zastupitelství někoho za zneužití pravomoci úřední osoby stíhat.

To nejhorší, co se v souvislosti s tímto a obdobnými případy stalo, je však jiná věc. Principiální. Kdy je tato situace bagatelizována. Politiky i novináři není toto jednání vnímáno jako principiálně nebezpečné. Spíše ho považují za jakousi neobratnou lapálii. Že je vlastně vše v pořádku, kdy akorát mimořádné opatření neobsahuje dostatečné odůvodnění. Tohle je hrozně nebezpečný posun ve vnímání počínající eroze právního státu. Vytváří totiž představu, že odůvodnit lze v zásadě cokoli. Že jaksi existují super právníci, nebo super postupy, kterými lze odůvodnit cokoli.

Ono zdůvodňování opatření nemá být ale jakýmsi rétorickým cvičením špičkových právníků a epidemiologů. Má sloužit k tomu, aby si ministerstvo uvědomilo, že jsou situace, které prostě nelze zamýšleným způsobem regulovat (zakazovat). Odůvodnění opatření má být záchranná brzda právního státu. Tak by mělo být vnímáno. Pokud je politiky nebo novináři bagatelizováno, tak je možné, že se z této mimořádné situace stane něco obvyklého. A že zásah do základních práv a svobod bude pak také jaksi obvyklý. Jak budeme v budoucnu pojmenovávat takové situace jako protiprávní? Onou bagatelizací vnímání práva totiž posunujeme  i  vnímání protiprávnosti tak, že možná přestane existovat.

Jak uvádí NSS, odpůrce neprojevil byť minimální snahu identifikovat práva a oprávněné zájmy osob, do kterých má být opatřením zasaženo, natož aby zhodnotil přiměřenost tohoto zásahu. To je ten problém. Poctivě se zabývat vyvažováním práv a právem chráněných zájmu, které mohou být v kolizi. Nejde pouze o vršení nějakých textů v kolonce odůvodnění.

Bohužel musím konstatovat, že tento pocit, že jde odůvodnit cokoli, není přítomen jenom u vládních politiků a zaměstnanců Ministerstva zdravotnictvím. Lze ho vysledovat i v justici a to i včetně odůvodnění rozhodnutí  soudů na vrcholu soudní soustavy.  Již jsem na to několikrát upozorňoval, že v právním státě se odůvodnit všechno zkrátka nedá.  Ale praxe je jiná. Když se chce, všechno jde. Dokonce i mimo přírodní zákony.

S ohledem na aktuální změnu ústavy a přibytí ústavního práva bránit se ze zbraní by bylo možná namístě do ústavy přímo dopsat, že orgány státu jsou povinny při rozhodování respektovat přírodní zákony.

Autor: Michal Šalomoun
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu