Rozšiřování advokátních řad v devadesátých letech

Za minulého režimu bylo v celém komunistickém Československu cca 700 advokátů. Všichni se mezi sebou znali. Někteří byli členy komunistické strany a přicházeli do advokátních poraden jako kádrové rezervy. Zatímco justice byla mocensky logicky spjatá s komunistickým režimem, tak u advokacie to tak nebylo. Není proto asi příliš překvapivé, že se ministryní spravedlnosti hned po sametové revoluci stala advokátka Dagmar Burešová.

Advokáty byli v té době lidé, kteří měli vystudovaná práva, měli vykonanou advokátní zkoušku a byli zapsání v Advokátní komoře. Rozbíhala se transformace téměř všeho. Najednou byla poptávka po advokátech. Bylo třeba tedy rozšířit advokátní řady. Standardní cestou advokáta vyrobíte za 8 let. Tedy pět let studia práv, pak 3 roky praxe advokátního koncipienta. Na to nebyl čas. Proto se vymyslela metoda jiná. Každý, kdo měl vystudovaná práva, se mohl ucházet o to, aby rozšířil advokátní řady. Podmínkou bylo, že si musel obstarat podpisy dvou advokátů, kteří se za něho zaručili, že by byl vhodným kandidátem na to, aby tímto nestandardním způsobem rozšířil advokátní stav.

Anketa: Měl být estébákům zakázán vstup do advokacie?
Celkem hlasů: 45

V tu dobu do advokacie nalezli ti největší křiváci. Na malém okresním městě to probíhalo takto. Byl zde jeden fízl, estébák, právník. Estébácké praktiky měli již v rodině, kdy jeho otec patřil do tzv. akční trojky, které v padesátých letech dělaly ty největší sviňárny. Tehdy šlo o život.

Náš advokátní kandidát již fungoval v poměrech osmdesátých let, takže krev na rukou asi neměl. V tomto období režim již potížisty nezbavoval přímo života, ale snů, kariéry a svobodné vůle. Zmíněný kandidát advokacie tomuto zrůdnému režimu přísahal věrnost a snaživě sloužil jako estébák.  Každé ráno na soudě zaznamenával, kdo přichází včas a kdo nikoli. Pracovní doba začínala o půl osmé, a zapisovatelky, které dávaly děti do školky, to někdy nestíhaly. Už měly problém.

Takže tento snaživý estébák usoudil, že po rozpuštění STB se bude muset živit něčím jiným. Nyní nastala krásná příležitost, jak se stát advokátem. Zašel tedy proto za místními advokáty s žádostí, aby mu podepsali ono dobrozdání, aby mohl být zapsán do Advokátní komory. Všichni ho odmítli s tím, že si moc dobře pamatují, jak se choval. Takoví lidé by neměli být v advokacii. Bohužel takto zásadoví postoj neměli všichni advokáti. Říká se, že si tento snaživec zajel do Ostravy, kde našel dva advokáty, kteří mu to podepsali. Advokátní řady tak byly rozšířeny. Děkujeme.

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT