Otázky justice v předvolebních debatách

Pokud jste sledovali nějaké předvolební debaty, pak jste mohli zaznamenat, že kondice justice není žádné volební téma.

Když už se o ní politici baví, dozvídáme se zpravidla to, že o nezávislosti a nestrannosti soudců nikdo nepochybuje.

Pakliže se nějaké potíže připouštějí, pak v otázkách rychlosti řízení. Téměř všichni mají za to, že potřebujeme nový občanský soudní řád a nový trestní řád. Proboha proč? Ne, že by nešlo na procesních předpisech nic vylepšovat, ale nové procesní předpisy nic zásadního nevyřeší.

Problém justice, pokud tedy připouštíme, že nějaký existuje, není v tom, podle jakých předpisů se soudí. Ale kdo to soudí. I při stávajících předpisech je spousta soudců, kteří podávají standardní výkony. Tím myslím dobré a z hlediska nestrannosti a nezávislosti justice výkony zcela žádoucí. Výkony, kdy soudní proces není pro účastníky řízení nijak úkorný a ponižující. Rozhodnutí jsou pochopitelně odůvodněné a je rozhodováno bez větších průtahů.

Na druhou stranu existuje skupina soudců a samozřejmě i soudkyň, kteří se z tohoto standardu vymykají. To je problém. Vypadá to, že si politici myslí, že když se změní procesní předpisy, že tito soudci budou rozhodovat dobře. Já takto optimistický nejsem.

Ani si nemyslím, že otázka nezávislosti soudců bytostně souvisí s příjmem soudce, což je další politické téma. Je zajisté vhodné, aby soudce byl dostatečně zajištěn, aby nebyl v pokušení někomu stranit. Nicméně pokud někdo hodlá rozhodovat tendenčně, tak ho ani výše jeho platu od jeho záměru neodradí.

Také si nemyslím, že je jakousi cestou specializované soudnictví v různých oborech. Kvalita práva přeci má být taková, aby ho všichni chápali. Proč pak máme dělat speciální justici. Tím jenom říkáme, že právo je tak složité, že to nezvládne obyčejný soudce, ale musí to být nějaký specialista. Jak potom chcete nutit lidi, aby dodržovali zákon, ve kterém se už nevyzná ani „obyčejný“ soudce, ale musí k posouzení věci nastoupit soudce s nějakou soudní specializací.

Pokud někdo myslí reformu justice opravdu vážně, je třeba se zamyslet především nad personálními otázkami. Předpisy, podle kterých se soudí, nejsou v zásadě špatné. Problém je, že je někteří soudci prostě nedodržují. Jako takový nejkřiklavější příklad mohu zmínit pár situací, o nichž jsem již psal. Např. jednání soudkyně, která si rozdělila spor na několik menších, aby znemožnila účastníkům podat odvolání. Nebo možnost jmenovat opatrovníka právnické osobě, která je obviněna a znemožnit ji svobodně si zvolit obhájce.

Nové přepisy by zajisté mohly posílit pozici účastníků, aby se mohli nezákonným praktikám soudců bránit. Tím se ale jenom prodlouží doba řízení, když se budou některá rozhodnutí, kterým se pouze vede řízení, přezkoumávat. To z hlediska trvání sporu není žádoucí. Ale nechat soudce vést proces nezákonným způsobem je snad ještě horší.

Přitom to jednoduché řešení má. Je potřeba, aby soudci byli opravdu nestranní a nezávislí a aby rozhodovali zákonně a bez průtahů.

Jistě. Je to náročná práce. Každý ji nemusí zvládat. Nebo může trpět po několika letech nebo desetiletích v oboru syndromem vyhoření. To bychom měli řešit.

Jak se zbavit neschopných anebo i vyhořelých soudců. A jak naopak do justice přilákat ty, kteří tuto náročnou profesi zvládat budou. Těmito úvahami se ale politická reprezentace zřejmě nezabývá.

Na druhou stranu se o těchto věcech příliš nesluší mluvit. To by totiž vypadalo, že justice není nestranná a nezávislá. Tímto vyslovujete kacířskou myšlenku, že v této společnosti není něco v pořádku. Dokonce v té větvi státní moci, o které bychom si chtěli myslet, že funguje zcela perfektně a bez problémů. Přitom koluje řada bonmotů, že tomu tak není. Jeden takový říká, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek.

Nicméně v rámci rozproudění diskuse se pokusím pár takových kacířských myšlenek rozvést v samostatných příspěvcích. Jako např. zda má být mandát soudce doživotní.

Zda by kvalitě justice neprospělo, když by alespoň jednou za čas došlo mezi advokáty, státními zástupci a soudci k výměně jejich rolí.

Zda by se podjatost neměla posuzovat šířeji a zda do ní nezahrnovat i opakované nestandardní chování a rozhodování určitého soudce vůči nějakému účastníku řízení.

Zda právo na zákonného soudce není přežitý institut, když tvrdíme, že soudci jsou nestranní a nezávislí. Pak by mělo být jedno, jaký soudce rozhoduje, protože všichni jsou dokonalí a na výsledek by to nemělo mít vliv.

Zda by mandát soudce ústavního soudu neměl zahrnovat pouze jedno funkční období.

A tak dále. Jsou to témata těžká a veskrze kacířská. Tak se dopředu omlouvám, když by si to náhodu nějaký představitel justice bral osobně. Na druhou stranu se to jistě nestane, neboť jsou všichni nestranní a nezávislí.

Autor: Michal Šalomoun
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu