O výmluvách advokátů

Snad nejčastější výmluvou advokátů při soudním jednání je, že nemají zmocnění uzavírat smír. Přitom to není pravda. Přímo ze zákona, tedy občanského soudního řádu vyplývá, že plnou moc udělenou advokátovi pro soudní řízení nelze omezit. Advokát je tak zmocněn úplně ke všemu včetně uzavření smíru.

Většina advokátů dokonce používá znění plné moci, která zřejmě pochází z nějakého totalitního vzoru, která je koncipována velmi široce. Tento vzor se používá proto, že s ním soudy nemají problémy a jsou na něho zvyklé. V tomto vzoru se objevuje formulace, že je advokát zmocněn mimo jiného uzavírat smíry a narovnání.

Anketa: Mají soudy trpět výmluvy advokátů?
Celkem hlasů: 79

Stává se však poměrně často, že se advokáti vykrucují, že nemohou smír uzavřít. Musí si to prý nechat schválit a kdesi cosi. Proč si to nezkonzultují předem? To nechápu. Samozřejmě čím větší organizace, kterou advokát zastupuje, tím je to horší. Všichni se vymlouvají na nějaké schvalovací procedury atd.

Problém však je, že tyto praktiky a zbytečné zdržování justice trpí. V praxi jsem viděl jenom jednoho soudce, který advokátovi po jeho výmluvě, že není oprávněn uzavřít smír, sdělil: „Takže, buďto máte zmocnění klienta zastupovat, pak pojďte uzavřít smír a nebo nemáte, tak tady nezdržujte, budu jednat v nepřítomnosti žalobce a vy si běžte sednout mezi veřejnost.“ Najednou si advokát vzpomněl, že vlastně zmocnění uzavřít smír má.

Většina soudců však tyto výmluvy toleruje. Většinou se pak kvůli těmto výmluvám odročuje. Dokonce soudci ještě takové výmluvy hájí. Mnohdy rozvážně pokrčí rameny jako, že je jim líto, že pan kolega nemůže uzavřít smír a začnou listovat v diáři, na jaký termín odročit. Přitom, když by advokáti podobný proslov o tom, aby si šli sednout mezi veřejnost, z řad soudců slyšeli častěji, možná by pak s takovými výmluvami přestali.

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT