Nový justiční bič na advokáty

již jsem na svém blogu psal o společnosti, které zemřel jednatel, a kterou zastupuji. Plná moc stále platí a justice se mnou v několika případech stále jedná. Zejména ve vztahu, když po mém klientovi vyžaduje zaplacení soudních poplatků.

Spolu jsme vedli několikaletou polemiku o osvobození od soudních poplatků v důsledku úmrtí jednatele, které nemá, kdo zaplatit. Tento výkladový oříšek soudy nebyly schopny během několika let vyřešit a tak jsem nakonec soudní poplatek raději zaplatil sám, abychom se hnuli z místa.

Nicméně jsem si řekl, že když mě justice stále úkoluje jako zástupce klienta, tak bych také mohl po justici chtít, aby spor rozhodla bez průtahů. Jednu směnečnou kazu totiž posuzuje již osm let. Napsal jsem tedy výzvu k náhradě škody za průtahy řízení. Stát nic nezaplatil, tak jsem podal žalobu. Stále se bráním uvěřit, že je justice při žalobách na stát tak trochu na jeho straně. V tomto případě o tom však ani moc nepochybuji.

Soudce totiž vymyslel fintu, že mu nestačí moje plná moc. Vyzval mne proto, abych mu donesl aktuální plnou moc s úředně ověřeným podpisem jednatele. Nový jednatel ale není a původní jednatel je mrtvý, což soudce moc dobře věděl. Takže mi stanovil tuto nesplnitelnou podmínku. Podle občanského zákoníku se k podmínce nemožné nebo nesplnitelné nepřihlíží. To ale asi v justici neplatí, zejména tehdy, když tuto podmínku stanovuje sám soudce.

A nesplnitelnou podmínku jsem fakt nesplnil. Snažil jsem se poukázat na starý i nový občanský zákoník. Podle těchto předpisů plná moc, kterou jednatel zmocnil advokáta k zastupování společnosti, nezaniká jeho smrtí. Nejde totiž o zastupování jednatele samotného (tam by plná moc smrtí zanikla), ale této společnosti, která smrtí jednatele nezaniká.

Fascinující na celé věci je, že soudní řízení, za něž požaduji odškodnění, ještě neskončilo. V této tak říkajíc zdrojové věci se mnou Vrchní soud v Praze normálně jedná a nemá s mojí plnou moc jakýkoli problém. Pak se najde soudce z Obvodního soudu pro Prahu 2, který problém teprve vytvoří.

Nicméně odhlédnuto od požadavku na zákonnost a zdravý rozum, je nutné tomto tahu soud vyjádřit jistý obdiv. Pokud soud chtěl ochránit stát od toho, aby odpovídal za průtahy řízení, tak to zvládl dokonale. Podle mne sice nezákonně, ale dokonale.

Žalobu zamítl s tím, že jsem nesplnil onu nesplnitelnou podmínku dodat plnou moc s úředně ověřeným podpisem od mrtvého jednatele. Navíc to vylepšil tím, že mně osobně uložil nahradit státu náklady řízení.

Tak to je kousek, se kterým jsem se ještě nesetkal. Náklady řízení je možno uložit k úhradě pouze účastníkům řízení. Tím ale já jakožto advokát žalobce nejsem. Tím je ona společnost, kterou zastupuji. Tady to ale soudce vyřešil tak, že uložil zaplatit náklady řízení státu, kterého jsem za společnost žaloval, nikoli této společnosti, ale mně osobně.

Nově objevený bič na advokáty. Moc si dovolujete, tak vám soud za vašeho klienta uloží, abyste platili náklad vy. Zajímavý nápad. Škoda, že jsem ho v občanském soudním řádu neobjevil. Jsem zvědav, zda to projde i ve vrchních patrech justice, nebo si tento nápad osvojí s tím, že aktuální znění občanského soudního řádu nějak výkladově ohnou.

Zatím doufám, že se tak nestane. Proto jsem se taky proti tomu odvolávat. Kdybych si myslel, že v justici nic nemá smysl, tak bych to pochopitelně nedělal. Tak nechápavý zase nejsem.

Autor: Michal Šalomoun
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu