Má zneužití soudní moci své limity?

Již jsem psal několik článků na téma, jak nás šikanuje jedna soudkyně při uplatňování autorských práv klienta.

Prvním takovým kouskem bylo, kdy žalobu rozsekala na několik částí, aby byly dílčí žalované částky do 10.000,-Kč. Pak se ze žaloby stal tzv. bagatelní spor, ve kterém není možno podat proti rozhodnutí ve věci samé odvolání. Pak tyto dílčí žaloby zamítla.  Díky tomu, že nešlo o jedno řízení ale o několik, tak se tím i navýšily náklady řízení, které musel klient platit protistraně. Celé to tak klientovi prodražila o cca 11.000,-Kč., než kdyby to zamítla jedním rozhodnutím.

Když jsme podávali ústavní stížnost, že bylo poručeno právo na zákonného soudce, neboť v těchto věcech konečné slovo patří odvolacímu soudu (Vrchní soud v Praze) a nikoli nějaké soudkyni z Hradce Králové, pak se tím, jako vždy v mých věcech, odmítli pro bagatelnost věci zabývat. Jistě, že jde o bagatelní věc, protože to z ní tato soudkyně udělala. Právě proto dochází k této sviňárně.

Pak přišel další kousek, když odmítla vydat elektronický platební rozkaz v několika věcech, zatímco ostatní soudy tyto platební rozkazy bez problému a obstrukcí vydávaly.

Další vylepšení zakleknutí na klienta následovalo, když přišla s doměřením soudního poplatku. Ten jsme však odmítli zaplatit. Upozornil jsem soudkyni na to, že jde o nezákonný postup a odvolal jsem se na jedno publikované soudní rozhodnutí. Nepomohlo to, řízení byla zastavena (bylo jich několik). Fascinující bylo odůvodnění, kdy nám asistentka této soudkyně (už si to neodvážila podepsat sama) vysvětlila, že nám byl schválně vyměřen doplatek poplatku, abychom věděli, kolik by to stálo, kdybychom spor prohráli. Je to tedy kvůli naší právní jistotě. A to nám vzkazuje soudkyně, která zcela nezákonně rozdělila 3 naše spory na několik menších, aby pak k našemu překvapení celé souzení klientovi prodražila o cca 11.000,-Kč. Takže děkujeme. Nám by ale jenom stačilo, kdybyste dámy dodržovaly zákon a přestaly vymýšlet sviňárny.

Jelikož už to nešlo vydržet, podal klient na soudkyni námitku podjatosti, kde poukázal na tyto a ještě nějaké další excesy. Přišlo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, že paní soudkyně podjatá a není. Také nás upozornili na to, že pokud by soudkyně rozhodovala nějak nestandardně, tak máme právo se odvolat. Škoda, že tomuto soudu jaksi ušlo, že modus operandi tohoto nestandardního rozhodování spočívá právě v tom, že soudkyně to udělá tak, abychom se odvolat nemohli.

Tak nevím? Čte vůbec někdo ty moje podání na odvolacích orgánech?

Mnohdy to vypadá, že si soudci užívají svoji soudní moc. Jakoby si hráli na vlastním písečku a tolerantně přistupovali ke kolegům z vedlejšího pískoviště. Prostě nebudeme kazit hru těm ostatním kolegům, když si sami tak hezky a nerušeně hrajeme. Ostatně, co si mám myslet o „potrestání“ soudce Sotoláře, který manipuloval důkazy, aby několik obžalovaných dostal za mříže. Uniká mi proporcionalita takového „potrestání“. V advokátní komoře, když někomu nevydáte vymožené peníze, tak vás vyškrtnou a konec. A to jde jenom o peníze. Tady se chlap, kterému byl svěřen výkon soudní moci, dopustil zneužití pravomoci, kdy chtěl ukrást lidem nikoli peníze, ale svobodu. Svobodu, která je podstatně cennější, než nějaké peníze. Potrestán je pak jenom tím, že už nebude předsedou nějakého senátu?! To je jakoby rozhodující soud dal návod k tomu, že manipulant s důkazy je v pohodě. Takže pozor, krást housky nesmíte, to půjdete na rok a půl sedět. Ale manipulovat s důkazy a poslat někoho za mříže, rozhodně takto nebezpečné, aby vás někdo zavíral, není.

Skoro to vypadá, že zneužití pravomoci není vůbec překážkou výkonu soudcovské funkce, ale ani důvodem pro to, aby rozhodoval nějaký konkrétní případ.

Je zde vidět totální eroze citlivosti k základním pilířům demokratického právního státu. Lež už není lží ale alternativní pravdou. Konflikt zájmů neexistuje, a i kdyby existoval, tak překážkou výkonu funkce není. Dochází zřejmě k parcelaci země. Ti, co již dobyli určitý post k výkonu nějaké moci, tak si z něho udělali doživotní pašalík a nehodlají ho opustit. Veřejnost to může vidět a vnímat zejména při realizaci moci výkonné. Na soudní moc není tak moc vidět. Nicméně, dílčí věci, které z justice prosáknou napovrch, naznačují, že v justici se asi děje totéž.

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT