Justiční bezčasí v době covidu

Tenhle příspěvek píšu především proto, abych si za pár měsíců nebo let vzpomněl, jak to tenkrát bylo. Byl vyhlášen nouzový stav a s ním i další dosti omezující opatření. Justice začala rušit soudní jednání a stále je posunovala a to i několikrát. Ve druhé půlce března a v dubnu jsem neměl ani jedno jednání. Jediný, kdo byl ochoten soudit a samozřejmě mne zaříznout, byla moje oblíbená soudkyně, o jejíž kouscích jsem už párkrát psal, např. zde a zde.

Jinak nic. Nařídili mi hlavní líčení, které se má uskutečnit on-line. Klient toho času ve věznici bude tam a já s ním a soudce se státním zástupcem bude u soudu. Napsal jsem soudci přípis o tom, že požaduji, aby byla přítomná veřejnost. Rodina klienta, kterou si přál. Poukázal jsem na to, že soudní řízení mají být dle Listiny základních práv a svobod veřejná, a tato zásada může být prolomena pouze zákonem. Což dle mého názoru vyhlášením nouzového stavu a nějakých opatření Ministerstva zdravotnictví splněno není. Soudce mi raději zavolal a domluvili jsme se, jak to s veřejností uděláme, aby rodina klienta mohla být soudního řízení účastna. Ještě se to neuskutečnilo. Sám jsem zvědav, jak to bude v praxi.

Anketa: Kontrolujte výši soudního poplatku, který Vám vyměří soud?
Celkem hlasů: 91

Jinak se v zásadě nedělo nic. I když vlastně dělo. Zaznamenal jsem enormní nárůst poplatkové agendy. Soudy vyměřovaly soudní poplatky většinou ve špatné výši. Vy je musíte zaplatit, jinak vám zastaví řízení. Pak jsem tedy přeplatek žádal zpět a tahal jsem se o vratky přeplatků na poplatcích. To je situace, která se stává tak jednou do roka. V době nouzového stavu se mi to ale stalo několikrát. Náhoda, nebo justice přešla na jakýsi setrvačný program justiční činnosti? Program, kde se sice nerozhoduje o věci samé, přesto se ale vyvíjí určitá aktivita. Dokonce aktivita, která může přinést dvě pozitivní věci.

Buď účastník řízení špatně vyměřený poplatek nezaplatí a řízení se zastaví. Takže je vyřešeno, odškrtnuto. A nebo zaplatí. Pokud si požádá o vratku, tak mu poplatek milostivě vrátíme. A pokud nikoli, pak si ho necháme a je to bonus pro rozpočet soudů. To si myslím, že je většina těchto případů. Spousta lidí si totiž nedovolí zpochybňovat skutečnost, že by soud vyměřil soudní poplatek špatně. Ostatně pořád platí zásada iura novit curia, tedy, že soud zná právo. Tak se v tom nešťourejte a plaťte.

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT