Jak na mě pražské soudy kašlou

Přidat na Seznam.cz

Dnes jsem byl opět v Praze. Každému, kdo poslední dobou jel po D1 nebo se snažil do Prahy dostat jinou cestou, je jasné, že cesta z Třebíče k soudu a zpět představuje kompletně zmařený celý den. Do Prahy jsem jel řešit odškodnění za průtahy řízení, kdy se soudy dost nepěkně podepsaly na mém klientovi, kterého odsoudily za onanování na veřejnosti, o kterém jsem psal zde. Záchrannou brzdu zatáhl až Nejvyšší soud – https://nechapavyadvokat.cz/nejvyssi-soud-zatahl-za-zachranou-brzdu-soudci-si-nemohu-delat-co-chteji/

Šlo tedy o žalobu na náhradu škody za průtahy řízení, které mimo jiné trvaly dlouho kvůli tomu, kdy si soudkyně nalézacího soudu nechala v kanceláři tři roky moje dovolání k Nejvyššímu soudu a nikam ho neposlala.

Anketa: Kdo má zaplatit cestovné a náhradu za ztrátu času v případech, kdy jednání se nekoná vinou soudce?
Celkem hlasů: 48
Jednání nařídila soudkyně před třemi týdny, kdy mi poslala vyjádření protistrany (státu) k žalobě. V tomto vyjádření stát mimo jiné tvrdí, že k žádným průtahům nedocházelo. K tomu jsem jim napsal repliku, aby mi vysvětlili, proč považují zadržování spisu tři roky v kanceláři, aby ho nemohl posoudit Nejvyšší soud, za přiměřené. K replice jsem přiložil i usnesení Nejvyššího soudu, který několik rozhodnutí soudů ve věci obvinění mého klienta z veřejné onanie zrušil pro jejich nezákonnost a věc vrátil odvolacímu soudu. Ten nakonec rozhodl tak, že definitivně potvrdil zproštění obžaloby mého klienta, že se ničeho, z čeho byl obviněn, nedopustil.

Došel jsem k pražskému soudu, který rozhoduje o onom odškodnění, a za stát tam nikdo nebyl. Soudkyně přesto začala až s desetiminutovým zpožděním. Později se ukázalo proč. Celou věc viděla až v jednací síni. O mé replice, kterou jsem soudu posílal více než před týdnem vůbec nevěděla. Stejně tak nevěděla nic o tom, že jsem jí poslal usnesení Nejvyššího soudu, který několik rozhodnutí soudů v této věci pro nezákonnost zrušil. Pak mi soudkyně řekla, že nebude jednat, protože nemá spis.

To mi sice připadalo logické, ale už mi logické nepřipadalo, proč tedy nařizovala jednání, když ten spis nemá. Při nařízení jednání ji spis nechyběl a teď ji chybí?

Naštěstí jsem jel k soudu sám. Kdybych vzal sebou klienta, který se dovolává spravedlnosti, absolvoval s ním několikahodinovou odyseu po D1 do Prahy a zpět, kde nám soudkyně jenom řekne, že jednání nebude, tak to by ho dorazilo.

Musím bohužel smutně konstatovat, že tohle se děje jenom v Praze. Na jiných soudech, když se stane, že soud nemůže jednat, někdo je nemocen, soud nemá spis, nebo se omluvil svědek, tak Vám soud zavolá dopředu a nebo ještě ten den ráno a jednání zruší. Pouze v Praze se mému kolegovi stalo, že šel k jednání, kde soudkyně otevřela spis, kde stála čtrnáct dní stará omluva soudního znalce, že nepřijde, přečetla omluvu a jednání skončila s tím, že žádné jednání nebude.

Myslím, že by nebylo od věci, když by soudci neměli definitivu a část své kariéry strávili jako advokáti. Možná by pak přístup některých soudců k věci a šetření času a peněz účastníků řízení nebyl nedůvodně přezíravý.

Autor: Michal Šalomoun
Share on facebook
Sdílet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru

Ještě jste nečetli

Mohlo by Vás zajímat

Články pro Vás

Potvrzuji, že odesláním tohoto formuláře vyjadřuji svůj souhlas s Všeobecnými smluvními podmínkami a beru na vědomí tyto Zásady zpracování osobních údajů společnosti VARIETY STYLE s.r.o.