Další nezákonný postup při vyměřování soudních poplatků

Někdy mi přijde, že kreativita justice při špatném nebo nezákonném vyměřování soudních poplatků je téměř bezbřehá. Dnes jsem narazil na další variantu. Nicméně to, co mají všechny varianty společné je, že vždy zaplatíte více, než byste podle zákona měli.

Šlo o žalobu na peněžité plnění. Banální návrh, kterých řeší justice tisíce. Nejdříve se je snaží vyřídit vydáním tzv. platebního rozkazu. Ten musí doručit do vlastních rukou žalovanému, který může jeho zrušení docílit pouhým podáním odporu. Pak se věc přesune do klasického souzení.

Anketa: Je možné připustit, aby si soud sám rozhodl, zda vydá ERO nebo "jen" platební rozkaz?
Celkem hlasů: 20

Asi deset let funguje tzv. elektronický platební rozkaz. V podstatě internetová aplikace, kterou můžete použít rovněž. Úskalím je, že to musíte dělat na standardizovaném formuláři. Ten se občas změní.  No, a když konečně vyplníte správně všechny kolonky, ale máte starý formulář, tak to stejně nefunguje.

Nicméně k soudním poplatkům. Zákonodárci měli zájem lidi nějak motivovat, aby používali právě tento způsob podávání návrhů. Proto se to promítlo i do soudních poplatků. Obecně je to 5 % ze žalované částky a u návrhu na elektronický platební rozkaz (tzv. ERO) je to jenom 4 %.

U žaloby do 20.000,-Kč je soudní poplatek 1.000,-Kč. V případě ERO je to 400,-Kč při žalobě do 10.000,-Kč anebo 800,-Kč při žalobě do 20.000,-Kč. V zákoně o soudních poplatcích (v jeho příloze, která stanovuje sazbu poplatků) je však dovětek, že pokud soud ERO nevydá, doměří poplatek do výše položky, jako by to ERO nebylo.

Já podával návrh na vydání ERO asi za 6.000,-Kč. Soudní poplatek měl být 400,-Kč. Soud ERO nevydal. Nechápal jsem proč, protože jiné soudy ERO v podobných věcech běžně vydávaly. Místo toho soud vyměřil soudní poplatek, jako by šlo o klasickou žalobu. Klient tedy zaplatil na poplatku 1.000,-Kč.

Pak soud z ničeho nic vydal platební rozkaz. Aniž bych jakkoli doplňoval žalobu nebo něco jiného dělal. Ostatně soud mne k žádné takové aktivitě nevyzýval. Je tedy jasné, že návrh byl napsán dobře a soudu tam nic nechybělo. Elektronický platební rozkaz nevydal, ale klasický platební rozkaz ano.

Jde o postup, který je plně na libovůli soudu. A to slovo „elektronický“, které nám soud na platebním rozkazu upřel, stálo mého klienta 600,-Kč.

Zajímavé. Pokud soud něco neudělá (nenapíše vám před platební rozkaz slovo „elektronický“), tak je to o 150 % dražší, než kdyby to udělal.

Ať žije předvídatelnost soudních procedur.

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT