Co je státní terorismus?

V současné době probíhá diskuse nad tím, zda akce GRÚ ve Vrběticích byla státním terorismem či nikoli. Premiér Babiš se snaží celou věc bagatelizovat. Najednou o celé události mluví tak, že nejde o státní terorismus. To vysvětluje tím, že akce byla zaměřená proti zboží bulharského obchodníka. Je otázka, zda jde jenom o hrátky se slovy, nebo již o součást obhajoby pana premiéra. Samozřejmě, že věci se mají jinak, pokud je nazveme státním terorismem a jinak, pokud je nazveme zničením zboží cizího obchodníka na našem území.

Celý způsob pojmenování této situace osvětluje to, koho chcete v této věci hájit. Pořád jsme v rovině politických proklamací, kde se nehraje na nějaké precizní vyjádření. U našeho pana premiéra se pak na precizní vyjádření nehraje už vůbec.

Anketa: Je Andrej Babiš obhájcem cizí mocnosti?
Celkem hlasů: 20

Pokud se odvíjí hodnocení věci od zprávy BIS, pak je asi logické zachovávat terminologii, jakou používá BIS. Ta na svých stránkách terorismus definuje takto: terorismus je násilná forma prosazování politických zájmů stoupenců určité radikální ideologie (politické, náboženské, nacionalistické, separatistické, ekologické a jiné), cílem násilností je zpravidla civilní obyvatelstvo. Do této definice by se útok ve Vrběticích vešel. Rusko mělo vždy problém poznat, kde končí jeho hranice. Politické zájmy Ruska jsou takové, aby v okolních zemích, docházelo k problémům a destabilizaci režimu. Ostatně k problémům rozhodně došlo. Nejenže zde přišli dva lidé o život, došlo k materiálním škodám za 1 miliardu Kč a následky se odstraňovaly 6 let. To je, hodnoceno prizmatem způsobených problémů, docela slušný výkon. Ať již byla akce zpackaná či nikoli, přesto jí stát musel věnovat nemalou pozornost a na její řešení vynakládat nemalé materiální a lidské zdroje. Pokud je to výsledek činnosti ruských státních tajných služeb, tak asi nemůže být pochyb o tom, že označení aktu jako státní terorismus je namístě.

Na druhou stranu je však možno uvažovat i o kontextu právním. Zde je třeba používat terminologii terorismu, jak ji máme upravenou v trestním zákoníku. V něm je definice jednak teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312). Obě tyto definice kvalifikují trestný čin tak, že pachatel musí mít v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky. Samozřejmě, že pokud bych byl obhájcem těchto teroristů, tak bych poukazoval na to, že pachatelé neměli v úmyslu poškodit ústavní zřízení ČR, ale jenom zničit nějaké zboží cizímu obchodníkovi. Je otázka, zda by taková obhajoba byla úspěšná. Přeci jenom nelze nevidět, že způsobení škody cca 1 mil. Kč má při určitém úhlu pohledu zejména ve stadiu pokusu potenciál narušit hospodářskou a sociální strukturu ČR.

Zatímco v některých jiných případech dokáže státní zastupitelství vyložit právní normu velmi kreativně, aby mohlo podat obžalobu, tak v tomto případě se toho zřejmě zaleklo. Nejvyšší státní zástupce Zeman již informoval, že policie výbuch vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení a nikoli jako teroristický útok.

Obhajobu případných pachatelů ať již obviněných ze spáchání teroristického útoku nebo obecného ohrožení ponechme na starosti obhájcům. Jisté však je, že tímto obhájcem by neměl být premiér Babiš. Ten má hájit zájmy ČR a nikoli agentů GRÚ páchajících na našem území trestnou činnost. To už jsme si tak zvykli na jeho konflikt zájmů, že nám to nevadí ani v tomto případě?

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT