Agrofertizace justice

Prorůstání státní správy lidmi napojenými na nejrůznější zájmové skupiny je problém. Asi nemá smysl zdlouhavě vysvětlovat, že tou nejvlivnější skupinou, která má nakročeno na tento způsob ovládání státu, je holding Agrofert.

Stejný problém jako ve státní správě, ne-li větší, je samozřejmě v justici. Asi před rokem jsem vedl debatu s jedním velmi fundovaným soudcem a ptal jsem se ho, zda je justice u nás ještě nezávislá. Odpověděl mi poměrně povzbudivě, že kolegové, kteří chtějí být nezávislí, tak mohou.

Anketa: Je možné při požadavku na vrácení zaplacené faktury považovat uhrazené DPH za bezdůvodné obohacení?
Celkem hlasů: 154

Velice diplomaticky řečeno. Zřejmě tím narážel na jistou lidskou vlastnost, kterou je možné pojmenovat jako příchylnost k mocným. Soudci sice mají být podle ústavy nestranní a nezávislí, nicméně jsou to taky jenom lidi. Nespravedlivé rozsudky smrti a propadnutí majetku také vyhlašovali soudci, kteří byli dle ústavy nestranní a nezávislí.

Se společností z holdingu jsem se soudil prvně. Jak už to tak u těchto společností bývá, tak převzala jednu potravinářskou firmu. A právě pro tuto firmu, když ještě nebyla součástí holdingu, můj klient prováděl čištění odpadních vod.

To se pak každý měsíc účtovalo podle míry znečištění, které se zjišťovalo několika odběry. Vystavila se faktura a tu ona potravinářská firma zaplatila. Vše běželo bez problémů, dokud firmu nepřevzal holding. Pak začaly problémy.

Vše vyvrcholilo tím, že po několika letech byl klient zažalován, že mu na zaplacení čištění odpadních vod pro onu potravinářskou firmu nevznikl nárok. Že znečištěnou vodu sice čistil, nikdo si na to nestěžoval, ale zaplaceno dostat neměl a nemá. Proto má většinu toho, co za čištění vod dostal, vrátit. Celá právní konstrukce byla odvozena od jedné věty ve smlouvě, že vzorky k odběru míry znečištění má brát akreditovaná laboratoř. To se dělo, nicméně někdy bylo na oněch kontrolních protokolech uvedeno, že vzorek bral zákazník. A to, že prý znamená, že není právo na zaplacení. Okolnost, že klient má samostatnou akreditaci na odběr vzorků nestačí, protože on jako fyzická osoba nemůže být „laboratoří“.

Dobrá. Považoval jsem tu žalobu za absurdní a opravdu jsem si myslel, že jedu na soud vyhrát. Argumentoval jsem tím, že vzorky byly předávány, faktury byly rovněž předávány a plně proplaceny. Pokud by mělo být něco v nepořádku, pak měla ona potravinářská firma vadné plnění bez zbytečného odkladu reklamovat. To nikdy neudělala, faktury nerozporovala a bez výhrad zaplatila.

V občanském zákoníku je pak ustanovení, které bylo dříve v obchodním zákoníku, o tom, že práva z odpovědnosti za vady není možné požadovat z jiných právních důvodů. Což je přesně to, co nyní holding dělá. Měl řádně plnění reklamovat, a pokud to neudělal, tak má smůlu. Navíc okolnost, že byla nedostatečně nebo vůbec plněna nějaká dílčí povinnost, neznamená, že by odpadní vody nebyly čištěny. Takže právo na zaplacení vzniklo. Maximálně by mohlo holdingu vzniknout právo na slevu, která by však měla být proporcionální k tomu, jak moc bylo čištění odpadních vod vadné. Ale rozhodně to nemá být nula.

Takže po několika letech, když už klient ani neměl veškeré protokoly k dispozici, soud začal přezkoumávat kontrolní protokoly. Pak dovodil, že klient má část peněz vrátit jako bezdůvodné obohacení. K mé námitce ohledně toho, že nebylo nic reklamováno a toto je ukázkový příklad obcházení zákona, nalézací soud neřekl nic.

Čekal jsem zastání u odvolacího soudu. Marně. Odvolací soud rozsudek nalézacího soudu vylepšil tím, že nechal klienta zaplatit holdingu ještě DPH. To samé DPH, které předtím odvedl do státní kasy a holding si ho ze státní kasy vyzvedl, protože faktury nevrátil a plnění celé proplatil. Zatvrzele jsem opakoval, že jde o obcházení zákona, neboť jde o neproplacení údajně vadného plnění, takže jde o odpovědnost za vady a nikoli o bezdůvodné obohacení. A v případě odpovědnosti za vady je třeba dodržet speciální mechanismus, jak práva uplatnit. To holding neudělal. Především vady neoznámil bez zbytečného odkladu. Ostatně, když by to udělal, tak nebyl problém odebrat jiný kontrolní vzorek tak, aby to holding nezpochybňoval. Soud mi však vysvětlil, že jsem asi nečetl žalobu, že v té nic o odpovědnosti za vady není. Jistěže ne. Nebo snad soud čeká, že ten, kdo obchází zákon, to bude psát do žaloby?

Nuže změna praxe o 180 %. Uvidíme, co s tím udělá Nejvyšší soud, který onu praxi zavedl. Nevím, jestli je tohle počátek agrofertizace justice, nebo jsem jenom zase něco nepochopil.

Autor: Michal Šalomoun
ZAVŘÍT